Jak se psal příběh pro Pohádky výjimečných hrdinů II

Kdo četl moje knihy, ví, že ačkoliv se jedná o fantasy, příběhy, které v nich zpracovávám, jsou v jádru velmi reálné. Co jsou Světla nad močálem, když ne příběh dívky, která se srovnává se svojí vysokou citlivostí a s následky vyrůstání s narcistickou matkou? Co je Soumrak Edenu, když ne příběh o hledání spravedlnosti a vlastního místa ve světě ovládaném diktátem hodnot, s nimiž nesouhlasíme? Kdykoliv někdo zmíní, že fantasy nečte, protože to není skutečné, namítám, že fantasy může být kolikrát skutečnější než skutečnost – právě proto, že nám může umožnit vidět věci, kterých si jinak nevšímáme nebo si je neumíme dát do souvislostí. Přesto když jsem se měla pustit do psaní pohádky o třech skutečných holčičkách, měla jsem z toho zatraceně velký respekt.

Jak to začalo

Na tento projekt jsem poprvé narazila někdy v roce 2021, kdy se hledali autoři prvního dílu. Myšlenka mě okamžitě nadchla – kniha pohádek sestavená z příběhů skutečných dětí, které se potýkají s nejrůznějšími hendikepy, mi zněla zajímavě a současně velmi smysluplně. Tím spíš, že veškerý výtěžek z knihy jde na pomoc těm samým dětem, které jsou hrdiny příběhů. Bohužel tou dobou jsem měla práce nad hlavu a nebyla bych schopná text dodat v termínu, proto jsem si jen udělala mentální poznámku, že pokud se taková možnost bude opakovat, musím se příště připojit. A tak když skvělá Mariana Andltová, která za projektem stojí, zadala loni výzvu, kdo by se chtěl podílet na vzniku druhého dílu, nemohla jsem se nepřihlásit.

Jak kniha vznikala

Musím říct, že velice obdivuju, jak Mariana dokázala po organizační stránce celý projekt ukočírovat. Nejen propojit přes šedesát autorů s rodinami hendikepovaných dětí, ale celkově pohlídat všechny fáze procesu. Pohádky bylo třeba napsat, poté prošly betačtením a korekturami, vytvořily se ilustrace, a navíc každé dítě dostalo háčkovanou hračku podle vlastního výběru. Do toho propagace, hledání sponzorů, a nakonec i organizace brněnského křtu. Uf!

Oproti prvnímu dílu, který vyšel přes Pointu, se dvojky ujalo nakladatelství Rýče, které rovněž na knize odvedlo pořádný kus práce, za což mu patří velký dík, stejně jako všem autorům, ilustrátorce a dalším úžasným lidem, kteří se na vzniku Pohádek podíleli.

Na tisk se vybíraly finance prostřednictvím crowdfundingu a pomohli i sponzoři. Všichni, kteří knize pomohli na svět, to dělali bez nároku na honorář, takže mimo nákladů na tisk jdou všechny peníze rodinám dětských hrdinů, aby jim pomohly alespoň trochu pokrýt mnohdy obrovské náklady na péči.

Jak vznikal vlastní příběh trojčátek Hráčkových

Když jsem dostala na starosti napsání pohádky o Viktorce, Amálce a Žofince, holčičkách, které dostaly do života naloženo víc než dost, snažila jsem se nejdřív načerpat informace o jejich každodenní realitě. Na doporučení jejich maminky jsem pročetla web a různé články, podívala se na rozhovory a přemýšlela, jak příběh pojmout. Brzy jsem si uvědomila, že ačkoliv pohádky nepíšu, nebude tento text vlastně o tolik jiný než zbytek mojí tvorby. Vážná témata tu ležela přímo přede mnou, takže jediné, co jsem potřebovala najít, bylo poselství, které tyto tři holčičky mohly předávat jiným. A pak už jen vytvořit děj, do kterého to celé zabalit.

Najít poselství bylo nakonec velmi jednoduché, protože čím víc jsem si o holčičkách načítala, tím víc jsem v jejich příběhu viděla obrovskou sílu a odhodlání, které mohou inspirovat jiné rodiny v podobné situaci a přinést jim naději, že když se nevzdají, můžou dokázat nemožné – ať to zní jako sebevětší patos, je opravdu neuvěřitelné, jak velký kus cesty navzdory nepříznivým prognózám trojčátka ušla a nepochybně ještě ujdou. Vlastní děj jsem potom obrazně seskládala z jejich každodenních aktivit. Zkrátka jsem se snažila, aby i když jde o pohádku, byl ten příběh skutečný.

A tak vznikla pohádka Jak Viktorka, Amálka a Žofinka zachránily duhu.

Potíž se zachycením příběhů reálných lidí samozřejmě vždycky je, že vy se na ně díváte zvenčí a nemusíte vše pravdivě zachytit. To nebude vadit běžnému čtenáři, protože ten si toho nevšimne, ale co ti, kterých se to přímo týká? Proto jsem byla ráda, když si maminka holčiček pohádku vyžádala k přečtení – a ještě radši, když mi napsala, že se jí moc líbí a krásně jejich příběh vystihuje.

Jak to s knihou vypadá teď

Pohádky výjimečných hrdinů II vyšly letos v půlce května. Koupit je můžete i v běžných knihkupectvích, pokud je ale pořídíte přímo na stránkách nakladatelství Rýče, dostanou hrdinové plnou částku. A pokud byste chtěli přispět víc, můžete si přibrat i nějaké reklamní předměty, třeba parádní hrdinský hrneček. Navíc je stále k dostání i první díl, kde se můžete dočíst zase o jiných dětech.

A proč že byste si měli tuhle knihu pohádek koupit? Protože v ní najdete přes šedesát příběhů skutečných hrdinů jako jsou trojčátka Hráčkova. Jejich příběhy jsou zpracované tak, aby bavily, byly laskavé, a současně reálně odrážely hendikepy a životní výzvy hrdinů. Budete vědět, že vaše pomoc je adresná a pomáhá přímo těm, o kterých si čtete. Navíc jde o skvělý způsob, jak s tímto tématem seznámit děti, které třeba ve svém okolí nikoho takového nemají (poselství a vzdělávací charakter jsou ostatně u pohádek tradičně velmi důležité). A pokud by to samo o sobě nestačilo, přidám ještě jeden naprosto povrchní důvod – kniha je totiž moc hezky vizuálně zpracovaná a určitě jí to bude ve vaší knihovně slušet :-)

Abych to celé shrnula, z mého pohledu se jedná o úžasný projekt, který stojí za pozornost nejen pokud sami máte děti a čtete si s nimi. Tady totiž uděláte dobrou věc a zároveň si můžete přečíst pohádky, které jsou skutečné. Možná skutečnější než skutečnost :-)