Kup k Vánocům českou knihu, zachráníš život!

Hm... no dobře, tak ještě jednou.

Haruki Murakami, známý japonský autor, ve své knize Spisovatel jako povolání, uvádí, že skutečného zájmu japonských čtenářů se dočkal až ve chvíli, kdy prorazil ve Spojených státech. Nejdřív mi to přišlo zvláštní, člověk by logicky očekával, že autor má nejdřív uspět na domácím trhu, a teprve potom mířit dál, ale pak jsem si uvědomila, že u nás by to nejspíš fungovalo úplně stejně - část čtenářů by leckterému našemu autorovi začala věnovat pozornost až ve chvíli, kdy by ho zahraničí onálepkovalo jako kvalitního, nebo se na jeho knihu začala chystat adaptace na Netflixu. A to je jen jedna z více věcí, které českým autorům komplikují život.

(Ne)čteme české autory

Myslím, že naše tuzemská literatura si zaslouží větší pozornost, než se jí dostává. A to neříkám jen jako autorka, ale jako někdo, kdo už chvíli sleduje celkovou situaci. Nechápejte mě špatně - někteří čeští spisovatelé mají reklamu dostačující, díky čemuž jde o jména pro většinu čtenářů dobře známá. Jenže z pohledu celé domácí literární scény se jedná o pouhý zlomek, a nikoli právě reprezentativní. Máme tu celou řadu autorů píšících rozličné žánry a kdyby tito publikovali ve Spojených státech, třeba by se i té netflixovské adaptace dočkali. Místo toho jsou někteří v situaci, kdy většina čtenářů jejich cílové skupiny nemá o jejich existenci ani tušení.

Je pochopitelné, že situaci našim autorům ztěžuje už velikost (resp. malinkost) trhu, která se odráží mimo jiné v nízkých provizích - ano, u nás se opravdu nevyplácí psát pro peníze. Pokud k tomu připočítáte postoj některých čtenářů, hlásající: "České autory já nečtu," jsme jako spisovatelé tak trošičku v háji a hrozí, že se z nás stanou zneuznaní umělci utápějící splín v závislost-plodících substancích. No dobře, tak vážné to asi nebude, ale minimálně hrozí, že s tím někteří prostě seknou, protože navzdory tomu, kolik své tvorbě věnují času, energie a kdoví čeho všeho ještě, zpátky dostávají velmi málo jak v penězích, tak ve čtenářské pozornosti. Pokud by to platilo jen o špatných autorech, můžeme si povzdychnout a říct: "Přirozený výběr. Je to kruté, ale ne každý se pro to narodil," jenže ono se to často týká i těch dobrých nebo potenciálně vynikajících.

Čeští autoři se potýkají jak s malou podporou, tak s předsudky

Jestliže někdo nečte české autory, protože žádný z nich nepíše žánr, který daný čtenář vyhledává, tak klopím uši a jdu si sednout do kouta. Proti tomu se nedá nic namítnout. Někomu ovšem vadí české prostředí nebo česká jména. No, na to se mi chce jen pokrčit rameny a říct, že je to nejspíš otázka zvyku (a představuju si třeba Američana, jak si stěžuje, že jsou v knihách anglická jména). Část Čechů je pak hrdá na svůj antipatriotismus, protože jim dodává pocit světovosti oproštěné od pověstné čecháčkovské malosti (neptejte se mě, co to vlastně znamená), tudíž české knihy nečte z principu. Inu, proč má někdo potřebu střílet do vlastních řad, mi není jasné, ale zkušenosti ukazují, že se stále jedná o populární sport.

Ale neříkejte mi, prosím, že české autory nečtete, protože není z čeho vybírat, nebo proto, že neumějí psát. Ono totiž je z čeho vybírat a umějí psát úplně stejně jako ti zahraniční. Po celém světě existují autoři špatní, průměrní, dobří a vynikající. Tento dojem, že naši autoři jsou snad něčím pozadu, způsobuje fakt, že k nám se jako překladová literatura dostávají ty nejlepší tituly, tudíž každý náš spisovatel na trhu soupeří s nejlepšími autory z celého světa (uvědomuju si, že po přečtení této věty se mnoho českých spisovatelů orosilo, ale je to tak). Takže ne, nepíšeme hůř. Píšeme naprosto srovnatelně.

Proč se tedy čte více překladová literatura a spousta našich autorů zůstává neznámých?

Ve velké míře za to může marketingová podpora, která - ač se nakladatel od nakladatele liší - u českých titulů obvykle zůstává nízká až neexistující. Nakladatel totiž obvykle vsadí na jistotu a radši bude investovat větší částky do knihy, která už se osvědčila na zahraničním trhu (případně kopíruje formu českých bestsellerů), a má tedy vyšší šanci zajímavé návratnosti, než do té, která vychází čerstvě a jejíž úspěch je zatím ve hvězdách. Lepší propagaci tedy mají knihy, u nichž se počítá, že se budou dobře prodávat. Malá propagace ovšem logicky vede k malým prodejům, protože sebelepší kniha se nemůže prodávat, když není vidět. Také tam vidíte ten začarovaný kruh?

U autora se pak slabé prodeje neodrazí jen ve výši (resp. níži) provizí, ale hrozí také možnost, že nakladatel nepřijme pokračování již vydané knihy, nebo ani žádný další nabízený rukopis, a spisovatel musí jít zase hledat o dům dál. Stává se to. A bohužel i u titulů, které si takovou situaci nezaslouží.

Tady by se slušelo dodat, že malí nakladatelé nezřídka českým spisovatelům věnují péče více (i proto, že buď nedělají překladovou literaturu, nebo jen omezeně, a tak jsou pro ně naši autoři klíčoví). Tito nakladatelé jsou však zase znevýhodněni slabší pozicí na trhu, díky níž nedosáhnou na prioritní místa ve velkých knihkupectvích, a sázejí tak spíše na osobnější formu propagace, která má ovšem omezenější dosah.

Co z toho v praxi vyplývá?

Že je třeba, aby si autoři marketing řešili alespoň z části sami. Pro mnoho psavců je nemilým překvapením zjištění, že vysněné vydání knihy neznamená doběhnutí do cíle, ale nástup na startovní čáru trasy, pro jejíž zvládnutí si musejí osvojit spoustu dovedností s psaním nesouvisejících - alespoň základy marketingu, tvorbu obsahu na sociálních sítích včetně focení reprezentativních fotek nebo točení videí, sebeprezentaci a schopnost mluvit před lidmi (což si někteří užívají, zatímco jiní z toho mají žaludeční neurózy) a mnoho dalšího. Netřeba říkat, že autor, který není propagován, neprodává. A autor, který se propaguje... nemá tolik času na psaní.

Když si však odmyslíme, že pro mnoho spisovatelů není marketing právě silnou stránkou, jak daleko se vůbec sám autor může dostat? Jaký mohou mít jeho aktivity dosah? Co když nemá prostředky na placenou reklamu, ani kontakty v médiích? A co když bude narážet na to, že už jen samotná skutečnost, že se propaguje sám, může budit nedůvěru v kvalitu jeho díla?

Tady přicházíte na řadu vy, milí čtenáři, protože bez vaší podpory a snahy vyjít nám naproti to zkrátka nemůžeme zvládnout. Chtěla bych poděkovat všem, kteří čtete české autory - a ano, zdá se mi, že v posledních letech se to lepší, a je vás víc a víc. Někteří z vás už dokonce české autory přímo vyhledávají, což nám velmi pomáhá a moc si toho vážíme. A současně bych chtěla požádat ty z vás, kteří české knihy nečtete, abyste to zkoušeli. Samozřejmě, že vám nesedne každý autor, stejně jako vám nesedne každý zahraniční, ale jsem si jistá, že si toho svého oblíbeného najdete, když tomu dáte šanci. Protože po těch posledních pár letech strávených v české autorské komunitě, můžu s čistým svědomím říct, že je z čeho vybírat. Máme spoustu autorů různých stylů a žánrů od těch klasických až po ty netypické, nebo dokonce bizarní. Kupujte nás, čtěte nás a když narazíte na dílo, které vás nadchne, doporučujte ho svým známým. Pomáhejte nám bourat předsudky, že česká literatura nemá co nabídnout - protože opravdu má.

Pár tipů

Napadlo mě čas od času zveřejnit jednoduchý seznam tipů na knihy českých autorů. Nejde o knihy, které jsem sama četla, protože nechci, aby byl seznam omezený mými žánrovými a dalšími preferencemi, a tak tu najdete všechno od pohádek, přes romány pro ženy, fantasy a romance, až po horory. Samozřejmě to zdaleka nebude vyčerpávající výčet, ale třeba tu objevíte někoho, kdo vás svou tvorbou zaujme.

Mým cílem je jednak ukázat rozmanitost české tvorby a také vás upozornit na autory, jejichž díla by vás jinak minula - a třeba by to byla škoda. V seznamu řazeném abecedně vždy najdete jméno autora a jedné jeho knihy se stručnou charakteristikou. Přes název knihy se pak můžete prokliknout na Databázi knih (pokud už je v ní kniha zanesena), abyste si mohli zjistit víc, nebo se podívat na další autorova díla.

Teď zpět k nadpisu: dobře, koupí české knihy asi nezachráníte život, ale můžete sobě nebo svým blízkým udělat radost, a navíc podpoříte jednoho z našich spisovatelů, a to se taky počítá (dvojitá radost... trojitá, pokud počítáte i autora samotného). Nehledě na to, že vám to může pomoci vyřešit pár vánočních dárků 😉

Tipy pro vánoční nakupování

Lucie Auzká, autorka young adult romantiky: Dotkni se hvězd (Fragment, 2022) - letní romantický příběh z prostředí českého zámku o hledání nového domova, o přátelství, o lásce a taky o hvězdách.

Miriam Blahová, autorka romancí, které v sobě propojují historii a současnost: Příběh slunečnice (Motto, 2022) - někdo musí lásku prožít, aby o ní jiní mohli vyprávět.

Šárka Blažejová: Dávná moc zlatého kapradí (Knihy s úsměvem, 2022) - pojďte se maličko bát a třeba i hodně snít. Román pro ženy s nádechem tajemství.

Theresa Black, mladá česká autorka, která si nejvíc hoví v příbězích ze života: Vesmír rozhodl jinak (Canc, 2022) - příběh o tom, že za spřízněnou duší se vyplatí prolézt všechny světy, nejen ten náš.

Michaela Boho, autorka píšící humorně ironickým literárním stylem podbarveným dekadencí svých životních kiksů: Za mříží - výkřiky, které nikdo neposlouchá (Pointa, 2022) - každý máme za sebou svou minulost a když nám někdo naslouchá, sebereme odvahu o ní mluvit...

Blanka Budínová, autorka, která se ráda směje: Kotrmelce u krmelce (Paseka, 2021) - rozverné básničky pro děti.

Dagmar Digma Čechová, autorka čtivých společenských románů o životě, jaký je: Nemusíš! (MOBA, 2020) - příběh dvou na první pohled naprosto rozdílných žen, které však nakonec dost možná dojdou ke stejnému závěru - že nemusí. Vyšlo i jako audiokniha.

Andrea Čekanová, autorka thrillerů a rádoby vtipných povídek: Nepečené dezerty Kateřiny A. (MOBA, 2022) - psychothriller o domácím násilí s kriminální linkou.

Erik Decimus, malující básník a píšící malíř: Bezceler (Pointa, 2022) - nic podobného jste ještě nečetli.

Václav Dvořák, autor sci-fi a fantasy knih pro děti: Písečníci a bludný asteroid (vlastním nákladem, 2018) - vesmírné dobrodružství pro děti. Kniha získala ocenění Kniha roku Libereckého kraje za rok 2018 v kategorii Literatura pro děti a mládež, učebnice.

Sabina Green, autorka romantických a ženských románů, která dlouhodobě žije v Austrálii a např. v poslední knize - Dám ti noční nebe (e-kniha, Sabina Zelená, 2022) - do ní i částečně zasadila děj.

Kristina Hlaváčková, autorka epické fantasy, detektivní urban fantasy a humoru: série Dračí oči (první díl Čarodějka, Fragment, 2014) - epická fantasy o přátelství lidí a draků, a jednom ošklivě nejednoznačném proroctví.

Jan Hlubek, psychopatický lempl z Ostravy, co se už před lety upsal hororovému žánru: Esence hrůzy - parta skvělých autorů se sešla kvůli vyčarování skutečné Esence hrůzy (antologie míří do předprodeje již tento měsíc).

Kateřina Inachis, autorka fantasy, pohádek a dalších zázraků: Pohádky z druhého břehu (Klika, 2019) - příběhy pro starší děti a dospělé ze života zvířat, u kterých prý jedno oko nezůstane suché.

Lenka Jakešová, autorka knih s poučným příběhem pro děti od 4 let: Pohádky z lesa (Bambook, 2020), které už mají i druhý díl.

Petr Jaroněk, autor historických fantasy: Ospalá slovanská díra (Argo, 2019) - veterán Henslin se po deseti letech v cizině vrací do rodného Zlína a dostává za úkol zastavit záhadného mordýře, který svým obětem stíná hlavy a odnáší si je.

Tereza Kadečková, autorka fantastiky, která však ráda skáče se subžánru na subžánr. K cyberpunku si skočila v knize: O dracích a Sedmi (Golden Dog, 2022) - je lepší bojovat, než se nechat elitou odsoudit k smrti.

Jana Kvičerová, začínající autorka fantastiky: Pán nočních můr (BRK, 2022) - prvotina plná bohů, magie i příšer, souboje mezi Světlem a Temnotou a s hrdiny bojujícími s vlastními démony v hlavní roli.

Ondřej Krotil, investigativní novinář, publicista a autor literatury faktu: Zabiju tě pro pár stovek - životopis Ivana Roubala.

Petra Langová, autorka knížek, které potěší srdce romantiků: S duší lvice (Fortuna Libri, 2022) - příběh o hledání minulosti, vůni terpentýnu a lásce, která někdy pěkně bolí.

Kateřina Loučková alias Katherine Luka, autorka historických romancí a romanticko-dobrodružných fantasy: Tajemství černé dámy (Straky na vrbě, 2022) - romantická detektivní fantasy, v níž každý něco skrývá - občas i sám před sebou.

Lucie Lukačovičová, autorka, která se ve své tvorbě ráda opírá o mýty a legendy: Čepel Azylu (Epocha, 2022) - o lovcích monster v současné Praze.

Tomáš Marton, autor především hororové literatury, který se však rád věnuje i dalším žánrům. Jeho povídku najdete třeba v první české bizarro fiction antologii Bizarropolis (Carcosa, 2022). Pokud hledáte něco nevšedního, pak je tahle kniha plná nespoutané fantastiky právě pro vás.

Šárka Medková: Cesta do blikajícího pekla (Pointa, 2022) - skoro autobiografie o jednom životním průseru. Příběh ženy, která propadla závislosti na hracích automatech.

Jarmila Mlčoušková, autorka, která ráda mixuje subžánry fantastiky a snaží se o komplexní a originální světy: Rogenovo oko (CPress, 2021) - městská fantasy s magickou univerzitou, špetkou steampunku a studentskou karetní hrou s názvem Padouši.

Edna Nová, autorka knih o duševním onemocnění: Konec aneb začátek (Motto, 2022) - nebanálně banální story o smrti a zrození.

Ivana Nováková, autorka humorné nerdovské fantasy: Nápoj lásky (e-kniha, Pavel Kohout KKnihy.cz, 2022) - příběh o tom, co si počít, když selžou kouzla i strážní andělé.

Lucie Ortega (jo, to jsem já), autorka dobrodružných fantasy příběhů s přesahem do vážných témat: série Světla nad močálem (první díl: Světla nad močálem, Fragment, 2021) - příběh dívky, která volí sebevraždu jako definitivní únik před problémy svého života, ale zjišťuje, že smrt je jen začátek... a že co ji vyhnalo ze světa lidí, ji v různých podobách bude pronásledovat kamkoliv. Žánrový mix slovanské fantasy a heavy-contemporary.

Jasmina Petlach, autorka, která má ráda vše, co se nepojí s realitou, a tak propojuje fantasy se všemi žánry: Když se stíny natahují (Knihy s úsměvem, 2022) - příběh o tom, co se děje v duších dvou dívek, které se ocitly uprostřed válečného konfliktu.

Šárka Rosová Váňová, moderátorka, spisovatelka, majitelka nakladatelství Knihy psané srdcem: Pohádky z naší zahrádky (vlastním nákladem, 2021) - knížka pro děti od pěti do sto pěti let, které mají rády život, dobré lidi a zvířátka.

Jana Slaninová, autorka píšící hlavně nevážně, pro pobavení: Sex, prachy a potíže (e-kniha, Petunky, 2022) - ať máte jakýkoliv průšvih, není to konec světa.

Leandra Sold, autorka, která věří na víly, osud i pravou lásku: Přání! (Canc, 2022) - někdy ani věčnost nestačí. Zimní pohádková fantasy romantika ve slovanském stylu.

Vojtěch Záleský a Lukáš Štěrovský, autoři historických krimi a fantasy: Ďáblovo zlato (MOBA, 2020) - gangsterka z doby prohibice, držitel ocenění Zvláštní ceny poroty České asociace autorů detektivní literatury

Rosana Zvelebilová, autorka mixovaných žánrů s obrázky: Smrdutý kojot (Canc, 2022) - humorný western s prvky LGBT a BDSM.

Tak co? Ještě se vám zdá, že není z čeho vybírat? :-)