Recenze: Dům soli a smutku

Netradičně stavěný příběh

Dívčí hororová pohádka, tak by se dala stručně představit kniha Dům soli a smutku. První dílo americké autorky Erin A. Craig si hraje s motivem pohádky Roztrhané střevíce a nabízí čtenářům zajímavý žánrový mix, který někoho může oslovit jako neotřelý a jiného odradit jako nesourodý. Kniha začíná pohřbem nedávno zemřelé sestry hlavní hrdinky a zpočátku se vyvíjí spíše jako smutně laděný dívčí román zaměřující se rodinné vztahy, společenské tlaky, dlouhotrvající zármutek a první lásky. A samozřejmě se řeší krásné šaty a - taneční střevíce. Annaleigh má jako jediná podezření, že za neštěstí, která jejich rodinu postihla, nemůže údajná kletba. Zatímco její sestry se snaží dostat do společnosti a začít si konečně užívat života, ona je odhodlaná přijít záhadě na kloub. Po jednoduchém a snad až trochu naivním úvodu začíná zlehka přituhovat, když se objeví první důkazy podporující teorii Annaleigh. Od té chvíle se příběhem vedle sebe vine na jedné straně lehkovážné chování mladých dívek toužících po zábavě a okouzlení a na druhé mrazivé odhalování souvislostí smrti starších sester. Celý děj postupně velmi zdařile graduje do hororové atmosféry a nakonec se dočkáváme uspokojivého rozuzlení a mírně useknutého závěru.

Sama se svým podezřením

Annaleigh je spíše pasivní hrdinka. Její síla tkví v laskavosti, lásce k rodině a zvídavé mysli, která se nespokojí s tím, co je jí předkládáno okolím. Nevzdává se ani ve chvíli, kdy jejím podezřením nikdo nevěří, ale současně je často bezradná, čeká na něčí pomoc, nebo jen reaguje na okolnosti. Sama iniciativu přebírá málokdy. Na druhou stranu s ohledem na její výchovu a nezkušenost to ani nelze očekávat.

Mnoho, mnoho sester

Ačkoliv se celkově v příběhu nevyskytuje příliš mnoho postav, přesto je poměrně dobrá šance, že čtenář bude mít zmatek v sestrách. Je jich osm. Autorka se nám snaží orientaci v nich usnadnit tříděním (Grácie, trojčata), nicméně když k nim ještě navíc přičteme vlastní a nevlastní matku, je celkem jednoduché se v ženských postavách sem tam ztratit. Tím spíš, že málokterá nějak vyčnívá.

Svět solného lidu

Fantasy svět, do něhož nás autorka zavede, není představený nijak podrobně. Dozvídáme se, že solný lid, k němuž rodina Annaleigh patří, žije na ostrovech a miluje moře. Přímořské prostředí pomáhá hezky dokreslovat atmosféru. O zbytku světa zjišťujeme spíše útržkovité informace, což ovšem ničemu nevadí. Některé čtenáře však může překvapit, že bohové zde aktivně zasahují do života.

Zdařilý retelling

Celkově se kniha dá označit za zdařilý retelling, který zaujme nejen fanoušky ponurých příběhů. Její tíživá a temně snová atmosféra je opravdu mistrovsky zachycená. Autorka hezky pracuje s náznaky toho, co je ve skutečnosti špatně, a nezřídka se stane, že když máte z nějaké scény nepříjemný pocit, o něco později zjistíte, že to mělo svůj důvod. Díky tomu je rozuzlení věrohodné. Samotný závěr mohl být dle mého názoru vyřešený trochu lépe a kazí ho i poslední ze smrtí, která působí klišovitě a nuceně a epilog tomuto dojmu už pouze nasadí korunu. Pokud ale máte rádi šaty, plesy a naivní romantiku, nejspíš autorce odpustíte jak závěr, tak i pomalý rozjezd příběhu. Na mě působily rušivě, ale i přesto jsem si knihu velmi užila.

Hodnocení: 90%

Na závěr bych upozornila, že v textu je poměrně dost chyb, a alespoň v e-knize chybí snad za každým slovem psaným kurzívou mezera.