Recenze: Studie jedu
Autorka: Maria V. Snyder
Žánr: YA fantasy
Vydalo: CooBoo, 2020, 408 stran
Anotace:
Jelena se vyhnula popravě za vraždu, ale nebylo to zadarmo: stala se ochutnavačkou pokrmů velitele Ixie. S každým soustem teď může dívka zemřít, a navíc už ji rádce Valek pro jistotu otrávil motýlím prachem. Přežít může jen tak, že si u něj každý den vyzvedne protijed. A tím katastrofy nekončí. Rebelové se chtějí zmocnit Ixie a u Jeleny se projeví neovladatelné kouzelné schopnosti. Existuje z téhle situace úniková cesta, na které nestojí smrt?
Tento úvod do fantasy série vyšel v zahraničí už v roce 2007, ale k nám se dostává teprve letos pod hlavičkou nakladatelství CooBoo. Příběh odsouzenkyně Jeleny, která dostává místo oprátky nečekanou nabídku na nový život, je plný strachu a traumatických vzpomínek. Přesto se jedná o poměrně lehké a příjemné čtení bez depresivního nádechu.
Nový život, který může kdykoliv skončit
Jelena se stává ochutnavačkou velitele Ixie. Musí podstoupit trénink, který ji může zabít, a složit zkoušku, která ji může zabít, aby mohla vykonávat práci, která ji může zabít. Smrt může číhat v každém jídle, v každém šálku čaje. Ale nejen tam. Jelena má totiž mocné nepřátele, kterým se nelíbí, že unikla popravě. Hlavní hrdinka tedy žije v neustálém strachu a navíc její touha najít si nové přátele a zaplnit tak prázdné místo po dětech ze sirotčince, mezi nimiž vyrostala, často naráží na nechvalnou pověst způsobenou její minulostí.
Jelena je sympatická hrdinka s traumatickou historií, která zanechala následky. Její vývoj během knihy dává smysl, stejně jako její strana romantické linky - tam působí až určitá nevyhnutelnost. Naopak z druhé strany není původ romantických pocitů tak zřejmý a leckterý čtenář se může ptát, kdy a proč se to vlastně stalo. Ano, Jelena je chytrá, vynalézavá, nepochybně krásná, ale stačí nám to? Chemii mezi oběma postavami mi nejspíš prospěl trochu jasnější vývoj jejich vztahu.
Hezký, ale předvídatelný příběh
Když jsem se do knihy pouštěla, čekala jsem, že tam bude více prostoru věnováno jedům - název tomu napovídá. Ve skutečnosti se ale jedy v příběhu jen tak míhají. Hlavní důraz je kladený na Jeleninu snahu přežít a potom také na intriky proti vůdci Ixie. Slova, která mě k příběhu napadají, jsou "milý, příjemný". Nejdřív jsem si říkala, že kniha asi bude vhodnější spíše pro mladší čtenáře. Jazyk je čtivý a přímočarý, děj poměrně předvídatelný, počet postav nízký a svět velmi jednoduchý. Ale Jelenina minulost vnáší do příběhu těžší, temnější motiv, díky němuž se pro mladší čtenáře nehodí.
Transgender překvapení
Jediná věc, která mě v knize skutečně překvapila, byla transgender postava. Tato skutečnost sice nemá na děj žádný podstatný dopad, ale představuje zajímavý motiv, který do kontextu přirozeně zapadne a nabídne pár otázek k zamyšlení. Možná je škoda, že když už se tohle tajemství čtenář dozvídá, nepracuje s tím autorka v knize trochu víc, ale možná se ještě dočkáme v dalších dílech.
U ostatních vedlejších postav se žádných nečekaných odhalení nedočkáme, ale jinak jim není příliš co vytknout. V rámci svého prostoru jsou dobře vykreslené a dostatečně zajímavé.
Závěrem bych řekla, že Studie jedu je milé počtení s plynulým dějem. Scény většinou nejsou nijak zvlášť dramatické, ani akční, takže si asi napětím kousat nehty nebudete, ale pokud máte náladu na něco trochu lehčího, co současně není plytké, ani hloupé, Studie jedu může být váš šálek čaje.
Hodnocení: 80%
POZOR SPOILER
Ke knize mám jen jednu větší výtku a pokusím se ji popsat, aniž bych prozradila něco zásadního, ale pro jistotu upozorňuju dopředu, že pro někoho se může jednat o spoiler. V příběhu nechybí objektivní popis toho, co se s lidským tělem děje při otravě a jaké jsou podmínky v kobkách. A řekněme, že když postava stráví nějaký čas v takto nepříznivých podmínkách a následně se jen opláchne vodou, nepřijde mi to jako vábný předpoklad pro fyzické sbližování. Chápu, proč to tam autorka potřebovala, ale v tomhle kontextu to na mě moc romanticky nepůsobilo.